Londýn - Westminsterské opatství
Houses of Parliament zastiňují svého daleko staršího souseda, Westminster Abbey , a přece je tato jediná budova ztělesněním velké části anglické historie. Opatství bylo založeno v 8. st., přestavěno Eduardem Vyznavačem v 11. st. a poté ještě jednou - na Eduardovu počest - Jindřichem III. v polovině 13. st.. Od dob Viléma Dobyvatele až po současnost se zde konaly všechny korunovace kromě dvou a také víceméně všechny královské pohřby v průběhu poloviny tisíciletí - od vlády Jindřicha III. do období vlády Jiřího II. Je zde pochována celá řada slavných občanů Anglie, i když náhrobní kameny často jen připomínají památku lidí, kteří jsou ve skutečnosti pohřbeni jinde. Westminsterské opatství si budete moci prohlédnout, vyberete-li si poznávací zájezd do Londýna.
V současnosti vstupujete severním transeptem, který je plný památníků politiků a je znám jako Statesmen's Aisle, a po něm hned následuje klasické architektonické dílo opatství - Lady Chapel, kterou nechal v r. 1503 přistavět jako místo svého věčného odpočinku Jindřich VII. Se svou členitou klenbou a krásně propracovanými lustry kaple představuje poslední záchvěv anglického perpendikulárního (pozdněgotického) slohu. Na samém východním konci kaple, pod barevným skleněným oknem znázorňujícím „bitvu o Británii“, označuje plaketa místo, kde spočívalo tělo Olivera Cromwella až do restaurace Stuartovců, kdy bylo vyneseno z hrobu a vláčeno do Tyburnu, kde mu byla uťata hlava. Loď ležící severně od tohoto místa je místem odpočinku vnuček Jindřicha VII., královny Alžběty I. a královny Marie; v jižní lodi pak najdete nádhernou hrobku Jindřichovy matky, Margaret Beaufortové.
Veřejnost dnes již bohužel nemá přístup do Svatyně Eduarda Vyznavače, posvátného srdce celé budovy, je tu však alespoň možnost zhlédnout korunovační trůn Eduarda I., sešlé dubové křeslo přibližně z r. 1300. v němž byl uschován kámen ze Scone, skotský korunovační kámen, který Eduard ukradl Skotům r. 1297 - a který jim byl vrácen r. 1996 jako ústupek jejich vlasteneckým snahám.
Dnes však královské hrobky v opatství zastiňuje Poets' Corner v jižním transeptu. První muž, který zde spočinul, byl Geoffrey Chaucer, jenž zde však ve skutečnosti nebyl pohřben proto, že byl básníkem, ale proto, že bydlel poblíž. V 18. st. se pak toto místo stalo hotovým uměleckým panteonem, neboť od té chvíle se transept začal plnit poctami všem možným umělcům. Na jižní stěně je umístěn památník Williamu Shakespearovi - ve skutečnosti zde pohřben není, stejně jako T.S. Eliot, Byron, Tennyson a mnoho dalších osobností.
Dveře v jižní lodi vedou do Great Cloisters (Velké křížové chodby), po požáru v r. 1298 byly přestavěny, nyní je zde obchod a dílna pro obtiskování reliéfů. Na východním konci křížových chodeb stojí osmiúhlý Chapter House (kapitula), kde se od r. 1257 až do dob vlády Jindřicha VIII. konaly schůze Sněmovny poslanců. V dokonalém stavu se tu dochovaly ozdobné dlažební kameny a nástěnné malby. Vstupenka do Chapter House zahrnuje vstup do nedaleké Pyx Chamber, kde je vystaven talíř opatství, a do jedné z mála dochovaných normanských částí opatství, z níž je dnes Undercroft Museum, plné celých generací královských posmrtných masek, včetně masky Eduarda III. a Jindřicha VII. Mezi voskovými pohřebními figurínami jsou vypodobeni i Karel II., Vilém III. a Marie (král stojí na stoličce, aby byl stejně vysoký jako jeho žena) a Lady Frances Stuartová s vycpaným papouškem.
Teprve po prohlídce křížových chodeb se dostanete do samotné střední lodě, která je úzká, prosvětlená a s více než třiceti metry výšky zdaleka nejvyšší v celé zemi. Poblíž západních dveří je zachmuřený portrét Richarda II. ze 14. st., nejstarší známý obraz jakéhokoli anglického vladaře malovaný podle živé předlohy. Nejznámější pamětihodností je však náhrobek Neznámého vojína, který stojí napravo před západními dveřmi, jež dnes slouží jako hlavní východ. Na těchto stránkách naleznete podrobně zájezdy do Londýna.
